Heraldika majitelů Plumlova

Český král Přemysl Otakar II. měl ve znaku stříbrného dvojocasého lva v červeném poli.

Titul vévody opavského byl udělen Mikuláši , nemanželskému synovi krále Přemysla Otakara II. Podle zásad heraldiky nelegitimní děti nemohou dědit erb svých rodičů, ale králové svým levobočným dětem zpravidla udíleli nové erby tak , aby byla nějaká souvislost patrná.Vévoda opavský tedy dostal prostý štít štípený stříbrně a červeně, což byly erbovní barvy českého krále.

Jan Lucemburský byl první český král , který na své pečeti použil čtvrcený štít, v němž se střídal stříbrný český lev se znakem lucemburských hrabat, jimž byl červený lev ve stříbrno-modře pruhovaném poli.

Erbem pánů z Kravař je od konce 13.století stříbrná zavinutá střela v červeném poli.Klenotem se ustálilo na přilbě černé orlí křídlo poseté zlatými srdéčky nebo lipovými lístky.Paprocký užívá polské pojmenování tohoto erbovního znamení, odřivous, a vypráví, že zakladatel rodu přemohl v zápase mnohem většího soka, utrhl či odřel mu vousy a nabodl je na střelu, kterou pak odevzdal svému králi.

Páni z Rožmberka nosili od počátku ve stříbrném poli červenou růži se zlatým semeníkem a stejná růže sloužila jako klenot.V pozdějších dobách se na ni malovaly zelené okvětní lístky.

Páni z Kunštátu měli od 15.století černé pruhy ve svém stříbrném erbu posunuty do hlavy štítu. Někdy byly zobrazovány prohnuté.Klenotem byly orlí křídla (někdy složená,jindy rozložená,podle postavení přilby). 

Páni z Pernštejna, kteří se ve 13.století psávali z Medlova, měli už tehdy ve stříbrném poli svého erbu černou zubří hlavu se zlatou houžví v nozdrách.Erbovní pověst, na níž si Pernštejnové velmi zakládali a dávali ji často zobrazovat, hovoří o tom, jak uhlíř Věňava, prapředek rodu, přemohl zubra, který mu škodil, dovedl ho s houžví v nozdrách do Brna , kde mu jedinou ranou uťal hlavu.

Lichtenštejnové užívali svůj původní jednoduchý zlato-červeně dělený erb až do bělohorské doby. Roku 1613 získal Karel z Lichtenštejna titul knížete opavského a upravil si znak tím způsobem, že v prvním poli čtvrceného štítu bylo osmkrát černozlatě pruhované pole se zelenou routovou korunkou za Kòhring (mnohdy nesprávně označované za Sasko), v druhém poli byl původní erb lichtenštejnský, ve třetím stříbročervený erb opavský a ve čtvrtém poli černá slezská orlice.Při udělení titulu vévody krnovského Karlu z Lichtenštejna roku 1623 byl znak  znovu upraven tak, že v prvním poli byl  Kòhring ve druhém boskovický hřeben (Karel vyženil panství Šemberů z Boskovic), ve třetím Opavsko, ve čtvrtém Slezsko a ve špici byla vsunuta v modrém poli zlatá krnovská trubka ; původní rodový erb se dostal do srdečního štítku.Roku 1712 karlistická linie vymřela a druhá linie, gundakarská, zdědila sice tituly opavský a krnovský,nemohla však už užívat erb boskovický, naopak zase přidala orla s dívčí hlavou ve zlatém poli za hrabství Východní Frísko, vyženěné počátkem 17.století. Tento znak gundakarské linie (1.pole Slezsko, 2.pole  Kòhring, 3.pole Opavsko, 4.pole Východní Frísko, ve špici Krnov, srdeční štítek Lichtenštejn) je dodnes i státním znakem Lichtenštejnského knížectví.
Páni z Lichtenštejna 1599 - 1613 Knížata z Lichtenštejna 1613 - 1623
Knížata z Lichtenštejna 1623 - 1712 Knížata z Lichtenštejna 1712 - 1931