LIECHTENSTEINOVÉ

Rod svobodných pánů, hrabat a později knížat z Liechtensteinů patří mezi velmi staré rakouské rody. Již ve 13. století, za panování českého krále Přemysla Otakara II. (1253-1278), se Liechtensteinové usadili na jižní Moravě v Mikulově (Nikolsburg) a postupem času sňatky, dědictvím a koupí svá moravská panství značně rozšířili. Na Moravě se usadili natrvalo a stali se tak jedním z nejbohatších a nejmocnějších moravských rodů. Pro nás Čechy je nejvýznačnější osobností tohoto rodu Karel z Liechtensteina (1569-1627), který byl po bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) pověřen císařem Ferdinandem II. (1619-1637) správou české země, potrestáním viníků stavovského povstání a rekatolizací Čech. Jeho jméno je také spojeno s tzv. kaladou - znehodnocením české mince v letech 1621-23, jež vedlo k nesmírnému ochuzení a bídě českého a moravského obyvatelstva.

Ženou Karla z Liechtensteina byla Anna Marie Černohorská z Boskovic (,* 1576? svatba 1592, zemřela 1625 na Plumlově). Byla dcerou Jana Šembery Černohorského z Boskovic a na Bučovicích (1543?-1597), který byl posledním mužským potomkem bohatého a významného boskovického rodu. Druhá dcera Jana Šembery, mladší Kateřina (zemřela 1637), se v roce 1597 provdala za mladšího bratra Karla z Liechtensteina Maxmiliána (zemřel 1643). Obě sestry slynuly značným nemovitým i movitým bohatstvím, ale také sličností a Liechtensteinové těmito dvěma svatbami položili základ svému značnému majetku na Moravě, který přetrval staletí. Karel z Liechtensteina získaný majetek po bitvě na Bílé hoře ještě rozmnožil výhodnou koupí konfiskovaných panství a statků v Čechách i na Moravě. V roce 1608 byl Karel z Liechtensteina císařem Matyášem povýšen do knížecího stavu, v roce 1613 získal knížectví opavské a s tím spojený titul vévoda opavský, v roce 1623 panství krnovské a titul knížete a vévody krnovského. Mincovní právo získal za panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) v roce 1607, ale skutečné jeho mince známe až z roku 1b14. Zachovalo se sice několik starých kolků (razidel) z let 1607 až 1609, ale k ražbě mincí z nich nedošlo, bud z hospodářských důvodů, nebo pro roztržku Karla z Liechtensteina s císařem Rudolfem II. (Razidla jsou dnes uložena ve sbírkách liechtensteinského knížectví ve Vaduzu).

Karel z Liechtensteina je zakladatelem rodové linie zvané karlovská, která ve svých potomcích vymřela v roce 1712 a její značný majetek přešel na linii mladší, odvozenou od Karlova mladšího bratra Gundakera (1580-1658). Gundakerská linie se zachovala až po naše časy. V roce 1719 povýšil císař Karel VI. (1711-1740) liechtensteinské panství Vaduz a Schellenberg na říšské samostatné knížectví pod jménem Liechtensteinsko a jako suverénní stát se Liechtensteinsko udrželo dodnes. Knížectví liechtensteinské tvoří celkem 11 obcí s hlavním městem a zámkem Vaduz, měří 157 km2 a má 27 200 obyvatel (1986). Současným vládcem je kníže Jan Adam (nar. 1945). 30. července 1967 se oženil s Marií, rozenou hraběnkou Kinskou (nar. 1940). Na paměť této události byly ve vídeňské mincovně raženy dvou portrétní medaile ve zlatě a stříbře. Kníže Jan Adam převzal vládu v roce 1989.

Jednotliví členové liechtensteinského rodu zastávali po celá staletí vlivná postavení u císařského dvora jako diplomaté, vojevůdci, církevní hodnostáři aj. Na dvacet členů rodu získalo za zásluhy Řád zlatého rouna. Velký zájem Liechtensteinové projevovali o umělecké sbírky a své četné zámky vyzdobili uměleckými poklady nesmírné ceny. Poměrně značně využili své mincovní právo. Od roku 1614 známe liechtensteinské dukáty a jejich násobky, tolary a jejich násobky, půltolary, dvacetníky, groše a krejcary ražené v 17. a 18. století. V 19. století razili jako suverénní vládci státu vzácný spolkový tolar z roku 1862 (1920 kusů). Do konce roku 1918 bylo Liechtensteinsko spojeno celní a měnovou unií s Rakousko-Uherskem a razilo v omezené míře zlaté 10 a 20 koruny a v letech 1900 až 1915 stříbrné jedno , dvou a pěti koruny.Od roku 1924 je celní a měnovou unií spojeno se Švýcarskem a v roce 1924 razí stříbrné půl , jedno ,dvou a pěti franky , později reprezentačně jen mince zlaté . Liechtensteinové jsou vlastně jediným rakouským rodem , jenž si své mincovní právo udržel od 17.století až do současnosti .

Některé majetky rodu v Českých zemích: Liechtensteinský palác v Praze, Uhříněves, Kostelec nad Černými Lesy, Škvorec a Kounice, Rataje nad Sázavou, Rumburk, Břeclav (Lundenburg), Lednice (Eisgrub), Valtice (Feldsberg), Úsov (Máhrisch Aussee), Zábřeh, Plumlov, Bučovice, Moravská Třebová, Krnov, Opava aj. Koncem 1. světové války vlastnili Liechtensteinové u nás na 160 000 ha lesní a zemědělské půdy.

Literatura: Leitzmann, Missong, Friedensburg, Kraetzl, Tittel, Holzmair, Numismatische Zeitschrift 1882/14, W Šembera,Pilnáček

 

Karel kníže z Liechtensteina (Lichtensteina) se narodil 30. 7. 1569, zemřel v Praze dne 12. února 1627 a byl pochován v rodinné hrobce ve Vranově nad Dyjí. Manželka Anna Marie Černohorská z Boskovic, svatba asi 1592, zemřela 6. června 1625 na Plumlově. Mincovní oprávnění získal od císaře Rudolfa II. v roce 1607, dědičný kníže od krále Matyáše 1608, vévoda opavský 1613, rytířem Řádu zlatého rouna 8. září 1622, vévoda krnovský 1623. První vlastní mince ve zlatě (dukáty a jejich násobky), ve stříbře (tolary jejich násobky a díly a hlavně velké množství grošů - 3krejcarů) razí od roku 1614 až do roku 1620 ve vlastní mincovně v Opavě. Mimo groše jsou všechny tyto jeho mince velmi vzácné až unikátní. Velmi zajímavou a vzácnou ražbou je jeho široký portrétní tolar (medaile) ve váze 5, 4, 3 a 2 tolaru bez označení mincovny i autora (snad Donat Starck, který pro Liechtensteina v Praze pracoval). Hromadná ražba této vzácné mince se pravděpodobně z neznámého důvodu neuskutečnila (není na ní vyznačen Řád zlatého rouna, uvádí ji jen Missong pod. čís. 92-95, FS 3161 až 3164 bez dalších komentářů, jako 5 tolar jí má auk. kat. Cahn 77/1932 čís. 601, bývalá fűrstenberská sbírka a 5 tolar vlastní numismatická sbírka ve Vídni.

56. Groš (3krejcar) 1614

minc.: Opava, mincm.: Burkhart Hasse (Hase), značka: B-H, BH staženo (1614-17) Líc: Hlava knížete se španělským límcem zprava, opis: CAROL.D:G.D. (3) OPPAVIAE. (Karel z Boží milosti vévoda opavský).

Rub: V perličkovém vnitrním kruhu orlice s liechtensteinským a opavským štítem na prsou značeno: B-H, opis: PRIN.DE.LICHTENST. 614 (kníže z Lichtensteina).

Stříbro, 1.67 g, 21 mm, značeno B-H.

Cit.: Appel III/1640, Wel 12401, Mar 7121 Missong 23-27 var., FS 3131, Wdg 719, Rai 11680, Be 1603, Ho 5489, LG II/1015

 

57. Groš 1615, dtto

Líc: jako u předešlého.

Rub: V perličkovém kruhu pod knížecím kloboukem liechtensteinský a opavský štít, opis jako u předešlého 615, značka BH (staženo).

Stříbro, 1.5 g, 20.06 mm, více drobných variant.

Cit.: Missong 39-45, FS 3138, Wdg 720, Rai 11680, FHO 2054, Ho 5489, LG II/1021

58. Groš 1616

minc.: Opava, mincm.: Johann Zisler (Zieszler), značka ÍZ (staženo, 1616-17) Líc: jako u předešlého.

Rub: jako u předešlého, 616, znač. IZ (staženo). Stříbro, 1.64 g, 20.7 mm.

Cit.: Missong 54-57, FS 3146, Wdg 723, Rai 11680, FHO 2054, Be 1603, Cha 2/294, LG II/1024

59. Groš 1618

minc.: Opava, mincm.: Christoph Cantor, značka CC (1617-1620) Líc: jako u předešlého, var. D. G. (3) D.

Rub: jako u předešlého, var. LICHTENS .618, značeno: CC Stříbro, 1.41 g, 19.8 mm.

Cit.: Missong 66-70 var., FS 3153, Wdg 725, FHO 2054, LG II/1026-1619

Karel Eusebius kníže Liechtenstein, vévoda opavský a krnovský, syn předešlého. narodil se 11. 4. 1611 a zemřel 2. 2. 1684 na zámku v Kostelci nad Černými lesy, kde byl prozatímně pohřben v zámeckém kostele a v roce 1699 převezen do rodinné hrobky ve Vranově nad Dyjí. Manželka Johanna Beatrix kněžna z Dietrichsteinů. Razí mince jen s letopočtem 1629, a to ve značném množství krejcary a groše. Je znám také unikátní tolar z r. 1629 (RRRR), pravděpodobně zkouška (NZ 23, 1891 str. 289, Wdg 729 RRRR).

 

60. Groš (3krejcar) 1629

minc.: Opava, mincm.: Michel Wilke, zn. MW v ovále nad sebou, M. Weber?

Líc: V hladkém dvojitém přerušovaném kruhu poprsí knížete ve zbroji zprava. opis: CA.E.D.G.S.R.LPR (3) DE.LICHTENS (Carolus Eusebius Dei Gratia Sacri Romani Imperii Princeps  De Liechtenstein - Karel Eusebius z Boží milosti Svaté říše římské kníže z Liechtensteina).

Rub: Pod knížecím kloboukem pětipolý znak (Kuenring. Liechtenstein, Opava, Krnov, Slezsko). opis: DVX.OPP.ET MW (nad sebou) CARN.1629. (Dux Oppaviae et Carnoviae - vévoda opavský a krnovský).

Stříbro, 1.65 g, 20.4 mm, více variant v opise.

Cit.: Missong 97-100, FS 3167, Wdg 731, LG II/1030

61. Groš 1629

minc.: Opava, mincm.: TS (staženo)?

Líc: jako u předešlého, místo hodnoty značka (TS), nad hlavou růžice.

Rub: jako u předešlého, jen dole hodnota (3).

Stříbro, 1.6 g, 21 mm, značeno na líci TS (neznámý mincmistr, nájemce mincovny nebo rytec).

Cit.: Missong 123, FS 3168

62. Krejcar 1629

minc.: Opava, mincm.: Michel Wilke, značka MW nad sebou

Líc: týž jako u groše, jen označení hodnoty (1).

Rub: týž, v opise dole značka MW nad sebou.

Stříbro, 0.73 g, 16.3 mm, více drobných variant v opise, 3 ks.

Cit.: Missong 112-119, FS 3169, Be 1604, EFW 4638, Cha 3/1205

Johann Adam Andreas kníže Liechtenstein, jediný syn knížete Karla Eusebia. Narodil se 16. 8. 1662, zemřel 16. 6. 1712 bez mužských potomků, knížetem se stal v roce 1684. Manželka Ertmunda kněžna Dietrichsteinová. Rytíř Řádu zlatého rouna 17. 3. 1694. V roce 1699 získal panství Schellenberg a 1712 hrabství Vaduz, čímž byl dán základ k pozdějšímu Liechtensteinsku. Jeho smrtí vymřela po mečí tzv. linie karlovská. Zlaté a stříbrné medaile tohoto knížete jsou velmi vzácné, mince nerazil .

Josef Johann Adam kníže Liechtenstein (1690, 1721, U1732, vévoda opavský a krnovský, pravnuk knížete Gundakara, syn knížete Antonína Floriána (vládl 1712-1721). Skutečný císařský tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna 23. 11. 1721.

 

63. Tolar 1728

minc.: Vídeň, mincm.: Franz Josef Mittermayr von Waffenberg (1709-1740)

Líc: Poprsí zprava v brnění se zavěšeným Řádem zlatého rouna, opis: IOS: IO:AD:D:G:S:R:I:P.&GUB:DOM:DE LIECHTENSTEIN (Iosephus Iohannes Adamus Dei Gratia Sacri Romani Imperii Princeps Gubernator Domus von Liechtenstein - Josef Johann Adam z Boží milosti Svaté říše římské kníže a vladař domu Liechtensteinů).

Rub: Pod knížecím kloboukem liechtensteinský znak se středním štítkem ovinutý Řádem zlatého rouna, opis: OPP:&CARN:DUX.C.RITB: GRAN:HISP:P:CLAS:S.C.M.INT.CONS:1728 (Oppaviae et Carnoviae Dux Comes Ritbergae grandis Hispaniae primae classis sacrae majestatis intimus consilarius - vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rittbergu, španělský grand první třídy, císařský tajný rada).

Hrana: listový plastický ornament.

Stříbro, 29.03 g, 41.8 mm, neznačeno, raženo 810 kusů, R.

Cit.: Madai 1591, Missong 140, Mont 2824, FS 3173, Unger 3797, Rei 5181, Wdg 733, Rai 11683, Ho 5490, FHO 2141, ZK 12121, LG II/1032, EH 45

64. Půltolar 1728, dtto

Líc: jako předešlý, jen v opise místo AD jen A.

Rub: jako předešlý, jen ve znaku nad kartuší místo hlavičky anděla lilie.

Hrana: plastický listový ornament.

Stříbro, 14.53 g, 34.5 mm, neznačeno, raženo 1045 kusů.

Cit.: Missong 141, Unger 3798, Mont 2825, Ho 5491, Wdg 734, FS 3174, FHO 2142, ZK 12122, EH 46, LG I1/1033

Josef Václav kníže Liechtenstein, vévoda opavský a krnovský. Narodil se 9. 8. 1696, knížetem se stal v r. 1748, zemřel 10. 2. 1772. Vyslanec v Berlíně, Paříži, generál jezdectva, polní maršálek, rytíř Řádu zlatého rouna 28. 11. 1739. Zemřel bezdětný a jeho nástupcem se stal synovec František Josef (1726, 1772, ~ 1781).

 

65. Tolar 1758

minc.: Vídeň, mincm.: Math. Paul Klemmer (1752-1766)

Líc: Poprsí zprava se zavěšeným Řádem zlatého rouna, opis: IOS. WENC.D.G.S.R.LPR. & GUB.DOM.DE LIECHTENSTEIN. (Iosephus Wenceslaus Dei Gratia Sacri Romani Imperii Princeps Gubernator Domus De Líechtenstein - Josef Václav z Boží milosti Svaté říše římské kníže a vladař domu Liechtensteinů).

Rub: Pod knížecím kloboukem liechtensteinský znak ovinutý Řádem zlatého rouna, dole pod znakem rozdělený letopočet 17 - 58. Opis: OPP. & .CARN.DUX COM.RITTB.S.C.M.CONS.INT. & CAMPI=MARESCHAL. (Oppaviae et Carnoviae Dux, Comes Rittbergae Sacrae Caesare Majestatis Consilarius Intimus et Campi = Mareschallus - vévoda opavský a krnovský, hrabě z Rittbergu, císařský tajný rada a polní maršálek).

Hrana: plastický listový ornament

Stříbro, 28.10 g, 42.1 mm, neznačeno, raženo 700 kusů? Cit.: Joachim str. 125, tab. XII, Rei 5182, LG II/1038

66. Tolar 1758

 Líc i rub: jako předešlý, jen na rubu varianta CAMPIMARESCHAL. - psáno dohromady.

Stříbro, 28.10 g, 42 mm, neznačeno. Cit.: LG II/1037, FF tab. LVII/5

 

67 Půltolar 1758, dtto

Líc i rub: jako u tolaru, na rubu CAMPI = MARESCHAL. Hrana: plastický listový ornament.

Stříbro, 14.2 g, 34.5 mm, neznačeno, raženo 600 kusů.

Cit.: Wel II/12411, Missong 155, Mont 2827, Rei 5183, Wdg 742, Unger 3803, FS 3180, ZK 12128, EFW 4637, FHO 2145, Ho 5495, EH 52, LG II/1039

František Josef I. kníže Liechtenstein, vévoda opavský a krnovský. Narodil se 19. 11. 1726, knížetem se stal v r. 1772, zemřel 18. 8. 1781. Byl ženat s Marií Leopoldinou hraběnkou Šternberkovou. Císařský skutečný tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna (21. 11. 1771). Poslední, který mincoval v rámci habsburské říše.

 68. Dukát 1778

minc.: Vídeň, mincm.: Johann Augustin von Cronberg, rytec: Franz Xaver Wirth (1773-80)

Líc: Poprsí zprava se zavěšeným Řádem zlatého rouna, opis: FRANC. IOS.D.G.S.R.LPR. & GUB.DOM.DE. LIECHTENSTEIN. (Franciscus Iosephus Dei Gratia Sacri Romani Imperii Princeps et Gubernator Domus De Liechtenstein - František Josef z Boží Milosti Svaté říše římské kníže a vladař domu z Liechtensteinů).

Rub: Pod knížecím kloboukem liechtensteinský znak ovinutý Řádem zlatého rouna. Opis: OPP & CARN.DUX.COM.RITTB.S.C.M.CONS.INT. AUR.VELLERIS EQUES. 1778. (Oppaviae et Carnoviae Dux Comes Rittbergensis Sacrae Caesare Majestatis Consiliarius Intimus Aurei Valleris Eques - opavský a krnovský vévoda, hrabě z Rittbergu, Svaté říše římské tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna).

Hrana: plastický listový ornament, zlato, 3.47 g, 21 mm, nezn., R. (ze sbírky V. Píchy, Rožnov p./R.)

Cit.: Flies tab. LVII/4, Kle 2671 R, FS 3185, Wdg 743 R, Mis 172, Erb 12969, Ho 5496, Ti 402, EFW 4635 nový odražek, Cahn 77/622, EH 53

 

69 Tolar 1778

dtto značeno rytcem F. Wx

Líc i rub: jako u předešlého, jen na líci značka rytce F. WX

Hrana: plastický listový ornament.

Stříbro, 28.07 g, 42 mm, rytec Franz X. Wirth (F. WX).

Cit.: Wel II/12413, Kle 2672, Missong 173, Mont 2829, Rei 5184, Wdg Z44, Unger 3807, FS 3186, Erb 12970, ZK 12129, EFW 4636, EH 54, Cha 1/718, LG II/1043, LM 43/629

70 Půltolar 1778

vše jako u předešlého Stříbro, 13.95 g, 33 mm, značeno F. Wx

Cit.: Well II/12414, Kle 2673, Missong 174, Rei 9388, Wdg 745, Unger 3808, FS 3187, Ho 5497, Erb 12971, ZK 12130, EFW 4637, EH S5, LG II/1044

71. 20krejcar 1778, vše jako u předešlého, jen na rubu pod znakem hodnota: 20

Stříbro, 6.70 g, 28 mm, značeno F. W“

Cit.: Wel II/12515, Mont 2830, Missong 175, Unger 3809, Wdg 746, FS 3188, Rai 11690, ZK 12131, LG II/1045

Johann II. kníže z Liechtensteina, vévoda opavský a krnovský se narodil 5. I0. 1840 na zámku Lednice (Eisgrub), knížetem se stal v r. 1858 a zemřel 11. 2. 1929. Syn knížete Aloise Josefa II. (1796-1858) a jeho manželky Františky rozené hraběnky Kinské. Rytíř Řádu zlatého rouna (16. 9. 1862). Po 841eté přestávce razí v omezeném množství zlaté a stříbrné mince suverénního státu knížectví Liechtenstein.

72 Tolar spolkový 1862

minc.: Vídeň /A/, mincm.: Johann Hassenbauer Ritter von Schiller, rytec; Josef Bóhm (1794-1865)

Líc: Hlava knížete zprava, opis: JOHANN II. FLJRST ZU LIECHTENSTEIN. Dole při kraji značka vídeňské mincovny: A.

Rub: Na hermelínovém plášti pod knížecím kloboukem pětipolý liechtensteinský znak se středním štítkem ovinutý Řádem zlatého rouna, opis: EIN VEREINSTHALER-XXX EIN PFUND FEIN 1862

Hrana: hladká s raženým nápisem do hloubky: KLAR UND FEST

Stříbro, 18.52 g, jakost 900/1000, 33 mm, raženo 1920 kusů, existují nové odražky (1996) označené písmem M (mnichovská minc.).

Cit.: Missong 181, Ho 5498, Unger 3811, Wdg 747, Be 1611, ZK 12132, EFW 4638, LG II/1046

73 5koruna 1900

minc.: Vídeň, neznačeno.

Líc: Hlava knížete zprava., opis: JOHANN II. FÜRST VON LIECHTENSTEIN

Rub: Mezi spojenými větvičkami vavřínu pod knížecím kloboukem liechtensteinský znak ovinutý Řádem zlatého rouna. Po stranách označení hodnoty: 5 - KR., dole při kraji letopočet: 19 - 00.

Hrana: hladká s raženým nápisem do hloubky: KLAR UND FEST.

Stříbro, 24 g, jakost 900/1000, 36 mm, raženo 5000 kusů (LG II/1047).

74. 5koruna 1904,

dtto, raženo 15 000 ks(LG II/1048)

 75. 5koruna 1910,

dtto, raženo 10 000 ks ( LG II/1051)

 76 5koruna 1915

dtto, raženo 10 000 kusů (LG II/1055)

 77 2koruna 1912

minc.: Vídeň, neznačeno

Líc i rub jako u předešlé, jen na rubu označení hodnoty: 2 - KR.

Hrana: dtto.

Stříbro, 10 g, jakost 835/1000, 27 mm, raženo 50 000 kusů (LG II/1054).

78 2koruna 1915, dtto, raženo 37 500 kusů (LG II/1056)

 79 Koruna 1900

minc.: Vídeň, neznačeno

Líc i rub jako u předešlé, jen na rubu označení hodnoty: 1 - KR.

Hrana: dtto.

Stříbro, 5 g, jakost 835/1000, 23 mm, raženo 50 000 kusů (LG II/1042).

80 Koruna 1904,

dtto, raženo 75 000 kusů (LG II/1049)

 81 Koruna 1910,

dtto, raženo 50 000 kusů (LG II/1052)

 82 Koruna 1915

dtto, raženo 75 000 kusů (LG II/1057)

 Měnová unie se Švýcarskem - franky.

 83 5Frank 1924

minc.: Bern

Líc: Hlava knížete zprava, opis: JOHANN II FÜRST VON LIECHTENSTEIN

Rub: Mezi dvěma vavřínovými větvičkami liechtensteinský znak ovinutý Řádem zlatého rouna. Po stranách znaku označení hodnoty 5 - FR a dole letopočet 19 - 24.

Hrana: hladká s plastickým nápisem (devízou): KLAR UND FEST.

Stříbro, 25 g, jakost 900/1000, 37 mm, raženo 15 000 kusů (LG II/1058).

84 2Frank 1924,

 dtto, jen označení hodnoty 2 - FR, raženo 50 000 kusů

Stříbro, 10 g, jakost 835/1000, 27 mm.

 85 lFrank 1924,

dtto, jen označení hodnoty 1 - FR, raženo 60 000 kusů

Hrana: vroubkovaná, stříbro, 5 g, jakost 835/1000, 23 mm (LG II/1059).

 86 1/2Frank 1924,

dtto, jen označení hodnoty 1/2 - FR, raženo 30 000 kusů

Stříbro, 2.5 g, jakost 835/1000, 18 mm.

Pozn.: Část frankových hodnot z r. 1924 byla později v bernské mincovně roztavena, a to 5Frs 3740 ks, 2Frs 8293 ks, 1Fr 14 645 ks a 1/2Fr 14 255 ks.

František Josef II. kníže z Liechtensteina (16. 8. 1906, vládl od r. 1938, t 1989). Manželka Jiřina hraběnka Wilczek.

 87 Medaile k 60. narozeninám b. 1. (1966), Vídeň

autor K. Bodlak

Líc: Hlava knížete zleva, kolem dvojitý opis: .NATALEM LX JUBILAT. PRO DEO - CUM POPULO / + FRANZ JOSEF II. + FLŤRST VON LIECHTENSTEIN.

Rub: Korunovaný znak, opis: FLJRSTENTUM + LIECHTENSTEIN + kolem věnec 11 znaků lichtensteinských obcí.

Hrana: hladká, zlato 6.98 g, 0.900, 25 mm, autorem neznačeno, na rubu punc mincovny A 900, raženo 5000 kusů.

Cit.: Mitteilungen 1968/8 str. 62

Jan Adam dědičný princ z Liechtensteina (nar. 1945) a Marie hraběnka Kinská (nar. 1940).

 88 Svatební medaile 1967

Vídeň, autoři K. Bodlak a A. Zierler

Líc: Pod knížecí korunou hlavy novomanželů proti sobě, kolem opis: JOHANN.ADAM.PRINC.HERED.DE LIECHTENSTEIN + MARIA COMT. KINSKY + (Jan Adam dědičný princ z Liechtensteina - Marie hraběnka Kinská).

Rub: Pod knížecí korunou na hermelínovém plášti dva znaky: Liechtensteinů a Kinských: Opis: FELICITER CONJLTNCTI + VADUZ 30. JULI 1967 + (Blahopřání k sňatku - Vaduz 30. července 1967). Značeno po straně znaku puncem mincovny: 900 - A a AZ.

Hrana: hladká, zlato 6.98 g, 0.900, 25 mm, značeno: AZ (A. Zierler), raženo 5000 kusů.

Cit.: Mitteilungen 1969/2 str. 62, dtto 35 mm

89 dtto,

stříbro 14.30 g, 0.900, 35 mm, hrana vroubkovaná.

90 dtto,

stříbro 9.60 g, 0.900, 28.5 mm, hrana vroubkovaná.

 Pozn.: Jan Adam byl synem knížete Františka Josefa II. Nastoupil vládu v roce 1989.