Krajinské muzeum na zámku

 

            Už v roce 1937 vznikla myšlenka založit muzeum v Plumlově . Iniciátorem byl ředitel měšťanské školy v Plumlově Josef Blekta , učitel František Antorín , mlynář Jindřich Koukal a další nadšenci . Jenže toto snažení bylo přerušeno 2.světovou válkou a tak , až teprve v roce 1945 se sen uskutečnil . Toto muzeum bylo zřízeno v plumlovském zámku , který byl majetkem vojenských lesů Plumlov , v prostorách druhého a třetího poschodí . Práce se zřízením muzea se velmi rychle rozjely a tak 13.10.1945 bylo na Místní úřad v Plumlově nahlášeno : „V zámku městýse Plumlova bylo vybudováno Krajinské muzeum , ve třech velkých sálech a pěti malých místnostech , v nichž jsou vystaveny památky.“ .

           Zaměření památek bylo :  

  1. archeologie

  2. památky na správu obce

  3. církevní památky

  4. obrazárna

  5. cechovní památky

  6. lidové umění , keramika , sklo

  7.  zařízený pokoj „Biedermeir“

  8.  mince , bankovky , starý nábytek , kolovraty

 

            Vystavované předměty byly většinou majetkem vystavovatelů a obce byl pouze zkonfiskovaný majetek Němců . V zájmu trvání muzea bylo nutné , aby se za muzeum postavila obec Plumlov a zřídila muzejní sbor z jeho zakladatelů . Byly to : obec Plumlov , lesní podniky , měšťanská škola , obecná škola , občanská záložna , farní úřad , místní společenstva a Národní výbor v Prostějově . Byl také založen muzejní spolek se stanovami a členskou základnou . Zakladatelé složili částku 500,- Kčs a podporující členové budou přispívat ročně 60,- Kčs . Též bylo rozhodnuto , že je potřeba za členy získat okolní obce a školy . Přispívající členové složili částku 15,- Kčs . Funkce v muzeu byly čestné , kromě funkce průvodce . Příjmy muzea byly z muzejního spolku , darů a vstupného . V čele muzea stály pánové Josef Blekta a František Antorín . 

            Až do prosince roku 1954 bylo Krajinské muzeum vydržováno Místním národním výborem v Plumlově , potom se , ale stalo odbočkou okresního muzea v Prostějově . Muzeum bylo otevřeno do roku 1964 , kdy bylo kvůli opravě zámku , která proběhla v letech 1964-1695 , uzavřeno . Zámek byl opravován Vojenskými lesy Plumlov a následně předán Památkovému úřadu v Brně , který si zde zřídil restaurátorskou dílnu . 

            Sbírkové fondy , ale zůstaly na zámku a byly odvezeny v několika etapách . V roce 1969 písemnosti , pečetidla a razítka do Okresního archívu v Prostějově . Dále v roce 1970 byly převezeny , bez seznamu některé věci do Okresního vlastivědného muzea v Prostějově . Jejich seznam byl pořízen až zpětně 1.8.1975 . Poslední etapa převozu proběhla 13.11.1975 ze zámku do Okresního vlastivědného muzea v Prostějově a tímto skončila existence muzea a jeho sbírek na Plumlovském zámku .

             Památkový úřad v Brně byl držitelem zámku až do roku 1987 , kdy ho předal Okresnímu vlastivědnému muzeu v Prostějově . V jeho správě je až do října 1994 , kdy byl zámek navrácen do vlastnictví obce Plumlov , ale muzejní sbírky nadále zůstali majetkem Muzea Prostějovska .

             V roce 1996 byla zahájena rekonstrukce zámku , která stále probíhá a v dalších letech podle finančních možností bude pokračovat a opravené prostory zpřístupňovat veřejnosti . 

Od května 2002 za přítomnosti ministra kultury (Pavel Dostál) byly zpřístupněny veřejnosti opravené přízemní prostory a vyhlídková bašta zámku . Ve zpřístupněných prostorách byly v prvních pěti letech nainstalovány různé výstavy a expozice, například :obrazy (Jiří Šmíd, František Černobyl, Petr Červinka ,Karel Vágner ,Alexej Sadovský , Marián Lacko ,Lilian Amann) , církevní ornáty (farnost Kostelec na Hané,Mostkovice), kostelní zvony (pí.Tomášková - Dytrychová) , dokumentární výstava o letcích za 2.světové války (svaz letců ČR) , písemné materiály o historii zámku a hradu , koňské sáně a kočáry (Václav Obr) , svatební fotografie a oznámení (ing.Hana Mládková) , výstava klavírů, pianin a harmonií (Jaroslav a Alena Langrovi), nábytek s keramikou a užitkovým sklem (pí.Petrželová, město Plumlov ,různí občané) , fotografie (Jan Pospíšil, Dita Juránková , ing Karel Rozehnal) , dřevořezby (Miroslav Šimák), keramické plastiky a masky (Lilian Amann) ,betlém města Prostějova (město Prostějov), suché vazby (ing.Martina Dostálová) ,model Plumlovského zámku (Petr Niesner). Zpřístupněné prostory budou nadále sloužit návštěvníkům . Tyto prostory  také slouží k různým kulturním vystoupením (koncerty , divadelní vystoupení , atd.)

Pohled na část expozice „církevní ornáty a zvony“

Exponáty Krajinského muzea nyní v Muzeu Prostějovska

Střelecký terč z roku 1828

Označení Národního výboru