PERNŠTEJNOVÉ

           Význačný starobylý česko-moravský rod, který nám též zanechal mincovní památky. V 16. století Pernštejnové svým nemovitým majetkem a bohatstvím předčili i jihočeské Rožmberky. Velká panství měli jak v Čechách, tak i na Moravě a ve Slezsku. Jan z Pernštejna (1475-1548), pro své velké bohatství nazývaný "Bohatý", získal v roce 1537 jako zástavu od českého krále Ferdinanda I. (1526-1564) Hrabství kladské (Grafschaft Glatz). Zde využil mincovního oprávnění svých předchůdců, pánů z Častolovic, pánů z Kunštátu a Poděbrad a hrabat z Hardeku a se svolením českého krále Ferdinanda I. začal v kladské mincovně v roce 1540 razit své vlastní mince: jednodukáty, tolary a jejich násobky dvou a třítolary. Jejich díly půl a čtvrttolary, groše (1/8 tolaru?) a také minci drobnou. Obrazově jsou tyto mince, až na minci drobnou, téhož provedení. Na lícní straně mají dva znaky: pernštejnský (černou zubří hlavu s protaženou houžví v nozdrách ve zlatém poli) a kladský (dvě šikmá prohnutá zlatá břevna v červeném poli) a kolem opis: IOHAN+BARO+A+BERNSTEIN +IN+HELF+ (Jan svobodný pán z Pernštejna na Helfštejně). Na rubu je český lev, dokazující příslušnost Hrabství kladského k České koruně a kolem opis ve zkratkách, u dukátů MONE.AVRE.COMITAT.GLACENS. (mince zlatá Hrabství kladského). U mincí stříbrných se rubní opis liší a zní: MONE+NO+ COMITATVS+GLACENS+ (mince nová Hrabství kladského).

Jan z Pernštejna za svého života zastával postupně vysoké hodnosti v zemích Koruny české a těšil se značné oblibě u českého krále, později císaře Ferdinanda I. Zemřel 8. září 1548 a z téhož roku známe ještě jeho tolar, ražený razidlem z roku 1544 s upraveným letopočtem. Na svých panstvích neměl Jan z Pernštejna možnost těžit zlatou a stříbrnou rudu a tak si musel mincovní materiál opatřovat nákupem a často jej i přeplácet. Jeho mince nebyly proto raženy ve velkém množství, ražba nebyla prováděna za účelem zisku. Byly to takzvané mince reprezentační, ražené ke zvýšení lesku rodu a pověsti zámožného renesančního kavalíra. Všechny ražby Jana z Pernštejna jsou proto velmi vzácné a v některých případech i unikátní. Mezi dnešními sběrateli se tyto mince téměř nevyskytují. Setkáváme se s nimi jen ve velkých katalogizovaných sbírkách, např. ve sbírce Donebauera , Montenuovo, Bergera , Windischgrätze , Horského aj. Všechny tyto sbírky byly tvořeny v druhé polovině minulého století, kdy vzhledem k malému počtu sběratelů bylo snadnější mince získat. Dnes marně prohlížíme záplavu zahraničních aukčních katalogů z celého světa, u nich po Pernštejnech není ani památky. Sběratele bych chtěl upozornit, že zahraniční katalogy i příslušná literatura uvádí pernštejnské mince podle původu jako Hrabství kladské - Grafschaft Glatz, nebo jen Glatz. Jednotlivé kusy pernštejnských mincí byly jako reprezentační dary roztroušeny po celé Evropě a pokud se nedostaly do tavícího kelímku, setkáváme se s nimi většinou jen ve velkých státních sbírkách. Rod pernštejnský vymřel po meči v roce 1631.

           Některé z bývalých pernštejnských majetků v Čechách a na Moravě: Pardubice, Žamberk, Potštejn, Kostelec nad Orlicí, Litomyšl, Rychnov, Lanškroun, Pernštejn, Plumlov, Prostějov, Tovačov, Lipník, Hranice a mnoho dalších menších panství.

Literatura: J. Leitzmann str. 32, Milmer a Neumann, Donebauer, Friedensburg und Seger, B. Skrbek, Nechanický a Šafář str. 30-37, J. Malý str. 606-608, OSN díl

           Jan svobodný pán z Pernštejna se narodil v roce 1475 a zemřel 8. září 1548 v Gruschbachu v Kladsku a byl pohřben v kostele v Doubravníku u Pernštejna na Moravě. Manželka: Kateřina Kostková z Postupic.

 

104. Tolar 1541

minc.: Kladsko (Glatz), mincmistr a rytec neznámí

Líc: V perličkovém kruhu dva štíty oddělené rostlinným motivem, jeden se znakem pernštejnským (černá zubří hlava s protaženou houžví v nozdrách ve zlatém poli), druhý se znakem Kladska (dvě prohnutá šikmá břevna), kolem opis: IOHAN+BARO+A+BERNSTEIN+IN+HELF+ (Johannes Baro a Bernstein in Helfenstein - Jan svobodný pán z Pernštejna na Helfštejně).

Rub: V perličkovém kruhu kráčející český lev zleva, kolem opis: MONE+NO+COMITATVS+GLACENS+1541+ (Moneta Nova Comitatus Glacensis - mince nová Hrabství kladského).

Hrana: hladká, stříbro, 28.66 g, 41.8 mm, neznačeno, RR.

Cit.: Madaí 1695, Díc 2971, Ďo 3642, Mont 2781, Reí 5062, Wel II/6965, FS 2811, Rai 11519 olovo, ZK 11986, Cha 1/726, Cahn 73/1014, 1015, LG II/1161

 

105. Tolar 1542

 minc.: dtto

Líc i rub týž, nepatrné odchylky v kresbě znaku a lva.

Hrana: hladká, stříbro, 28.7 g, 40 mm, neznačeno, RR.

Cit.: Madai 1695, Do 3644, FS 2815, ZK 11987, Unger 3781, Helb. 17. 10. 1900/1520, Ho 5473, Wil 8285 st., WDG 821, Cha 3/1154, Rei 5054

 

 

106. Groš 1541, (1/8 tolaru, l2krejcar?)

minc.: Kladsko (Glatz)

Líc i rub jako u tolaru 1541.

Stříbro, 3.01 g, 25.6 mm, neznačeno, stopa, slabě pozlaceno.

Cit.: Appel III/1149, Miinze, Wel 6966, Miinze, Do 3643, l2krejcar-groš, FS 2813, 1/8 tolaru, Wdg 822, l2krejcar, Erb 12731, 1/8 tolaru, Hbg 10. XII. 1917/3193, 1/8 tolaru, Ca 77/594, 1/8 tolaru, Cha 3/1155, 1/8 tolaru, NŠ č. 50 groš

 

107. Groš 1541, varianta

Líc i rub jako předešlý, jen na rubu: GLACEN (bez S).

Stříbro, 2.55 g, 26 mm, dirka.

 

107a. Haléř b. 1., (Pfennig - Weisspfennig)

minc.: Kladsko

Líc: Ozdobný štítek s pernštejnským znakem - zubří hlava, kolem písmena: .

I. .B. A. .B = Johann Baro a Bernstein.

Rub: Korunovaný český lev zleva s písmenem G mezi předními tlapami. G = Glatz - Glacium.

Stříbro špatné jakosti (téměř měď), 0.308 g, 11 mm, RR. (ze sbírky R. Kliera).

Cit.: FS 2802 tab. 33, SJ tab. XXXIV č. 10, Do 3647, Wdg 823, Skrbek str. 5-7, tab. 1/8, NŠ 53, Moravské muzeum v Brně